Močový systém
Hlavním úkolem močového systému je očišťování krve od produktů metabolismu a hospodaření s vodou. Obě tyto funkce nám zajišťují ledviny. Zbytek systému představují vývodné cesty močové, z nichž některé jsou společné se systémem pohlavním.
Srdce
Srdce je centrálním orgánem oběhové soustavy. Jeho funkcí je pumpovat odkysličenou krev do malého oběhu, kde dojde k jejímu okysličení a následně se vrací zpět do srdce, odkud je vysílána do celého těla.
Musculi masticatores
Musculi masticatores - žvýkací svaly jsou celkem 4, jsou zodpovědné za žvýkání a pohyb dolní čelisti, všechny z těchto svalů jsou inervovány větvemi n. trigeminus (V), jejichž názvy nejsou potřebnou znalostí pro úspěšné složení zkoušky z anatomie
Motorické větve plexus cervicalis a n. phrenicus
Tyto větve nejsou tak přehledně organizované jako větve senzorické, proto tady máte takovou radu do budoucna: Na pitevně je hledejte v místech, kde vstupují do jednotlivých svalů, nesnažte se hledat jejich odstupy od jednotlivých míšních nervů nebo částí pleteně.
Senzorické větve plexus cervicalis
Se ke kůži dostávají společně při zadním okraji m. sternocleidomastoideus, kde proráží lamina superficialis fasciae cervialis. Toto místo je velmi citlivé na dotek a ozačujeme ho termínem punctum nervosum nebo také jako Erbův bod (ten je jen tak mimochodem oblíbenou erotogenní zónou anatomů :D). Odsud nervy pokračují každý jiným směrem.
Retikulární formace
Co se struktury týče, tak se jedná o síť (reticulum) z interneuronů, projekční neuronů a aferentních axonů jiných struktur CNS, které jsou uložené ve středu mozkového kmene. Kaudálně pokračuje jako zona intermedia medullae spinalis a rostrálně jako zona incerta subthalami.
Funkčně se ale jedná o vývojově staré a velmi důležité struktury, ve kterých se schovávají životně důležitá centra (dechové, vazomotorické, kardioakcelerační, kradioinhibiční...) a samozřejmě neurony, jejichž axony směřují k mozečku, thalamu a k míšním jádrům.
Jádra specifická pro jednotlivé části mozkového kmene
Spousta těchto jader slouží jako přepojovací stanice pro nervové dráhy, které již tak nějak znáte z kapitol o medulla spinalis. Jsou zde ale i další jádra, která mají velice komplexní funkce a ne úplně jednoduchá zapojení, tato jádra jsou většinou spojena s vyššími etážemi CNS, a proto jejich výzam na záčátku možná nebude tak úplně dávát smysl, ale nemějte strach, všechno si to shrneme v kapitole o nervových drahách.
Jádra hlavových nervů mozkového kmene
Tato jádra jsou jednou ze dvou (když počítáme retikulární formaci tak tří) skupin jader mozkového kmene. Axony jejich neuronů se spojují ve vlákna hlavových nervů.
Znalost těchto jader je velmi důležitá k pozdějšímu pochopení četných funkcí hlavových nervů.