Povrchová anatomie medulla spinalis, páteřní kanál a míšní nerv

Tato kapitola je velmi krátká a jednoduchá, ale také obsahuje několik velice důležitých informací, které můžete později využít v praxi - věnujte prosím pozornost stavbě míšního nervu, cauda equina a jejím vztahu k páteřnímu kanálu a klinickým výkonům.

Povrchová anatomie medulla spinalis

Podélně je mícha rozdělena několika žlábky a rýhami:

• Fissura mediana anterior - zřetelná rýha na přední ploše míchy v medianní rovině 
• Sulcus anterolateralis - žlábek nacházející se na přední ploše míchy laterálně od fissura mediana anterior, který odděluje funiculus anterior od funiculus lateralis 
• Sulcus medianus posterior - žlábek na zadní ploše míchy v medianní rovině (mnohem mělčí než fissura mediana anterior)
• Sulcus posterolateralis - žlábek nacházející se na zadní ploše míchy laterálně od sulcus medianus posterior, který odděluje funiculus lateralis od funiculus posterior 
• Sulcus intermedius - žlábek nacházející se na mezi sulcus medianus posterior, který rozděluje funiculus posterior na fasciculus gracilis (mediální), a fasciculus cuneatus (laterální)

Na páteřní míše rozlišujeme 31 míšní segmentů podle odstupu 31 míšních nervů

Každý míšní nerv je tvořen z:

• Radix ventralis, který tvoří fila radicularia radicis ventralis - jsou to nervová vlákna tvořená axony odstředivých (eferentních) neuronů
• Radix dorsalis, který tvoří fila radicularia radicis dorsalis - je velmi dobře rozlišitelný pomocí ganglion spinale, což je taková "uzlíkovitá" struktura, která obsahuje těla pseudounipolárních dostředivých (aferentních) neuronů

A taky vydává několik větví:

• Ramus ventralis - ty většinou známe ve fromě nervových pletení: plexus cervicalis, brachialis, lumbalis a sacralis

pozn.: jediné rami ventrales, které si zachovávají segmentální uspořádání jsou nervi intercostales 

• Ramus dorsalis - ty si zachovaly svoje segmentální uspořádání a většinou je známe jako motorické nervy inervující autochtonní svaly zad (:D pamatujete ?) a nebo jako některé senzorické nervy okcipitální krajiny (např.: čistě senzorický n. occipitalis major)
• Ramus meningeus - větvičky inervující tvrdou plenu míšní (dura mater spinalis)
• Ramus communicans albus et griseus - větve které smeřují ke gangliím truncus sympathicus, jsou tedy součástí ANS, o kterém se budeme bavit v jiném článku :) 

V místě odstupů nervů pro končetiny nacházíme rozšíření míchy:

• Intumescentia cervicalis - je vytvořená v rozsahu segmentů C4-Th1 (odstup plexus brachialis)
• Intumescentia lumbalis - je vytvořená v rozsahu segmentů L2-S3 (odstup plexus lumbalis et sacralis)

Kudy míšní nervy opouští páteřní kanál?

No přece ve foramen intervertebrale, které vzniká spojením incisura vertebralis superior kaudálního obratle a incisura vertebralis inferior kraniálního obratle. Tato skutečnost je velmi klinicky důležitá, protože se nerv mezi těmito tvrdými strukturami může "skřípnout," čímž vzniká tzv. kořenový syndrom (výrazně tomu často přispívají hernie meziobratlových plotének).

Páteřní mícha je na úrovni meziobratlové ploténky mezi L1-L2 zakočená špičatým kuželovitým útvarem, kterému říkáme conus medullaris, ze kterého odstupují míšní nervy S2-Co 

Topografie páteřního kanálu

Medulla spinalis končí jako conus medullaris na úrovni meziobratlové ploténky mezi L1-L2. Jak se to stalo? 

Stalo se to nestejnoměrným růstem páteřního kanálu a části neurální trubice, ze které páteřní mícha vznikla.

Proto se lumbální a sakrální míšní nervy a jejich kořeny protáhly a vytvořili strukturu podobnou koňskému ohonu, podle kterého dostala svůj název - cauda equina. Tato vlákna probíhají v páteřním a sakrálním kanálu ve velmi specifickém prostorovém uspořádání, které ukazuje obrázek:

Speciálním vláknem je filum terminale - tenké vazivové vlákno, které kaudálně přirůstá k periostu os sacrum ve výši S2

Obaly specifické pro cauda equina:

Normálně jsou jednotlivé míšní nervy obaleny pomocí pia a dura mater spinalis, které splývají s epineuriem míšního nervu, čímž vytvoří tzv. kořenovou pochvu, ale kořeny a nervy cauda equina jsou uloženy v tzv. saccus durae matris, kde "plavou" v mozkomíšním moku v subarachnoideálním prostoru, kde je obaluje pia mater spinalis.

• Toto uspořádaní obalů umožňuje provádět procedury jako spinální anestezie a lumbální punkce, při kterých jehla proniká mezi obratli L3-L4/L4-L5 do subarachnoideálního prostoru, aniž by poškodila míchu.