Šedá hmota medulla spinalis
Šedá hmota páteřní míchy je velmi důležitá, protože obsahuje centra (míšní jádra), která slouží jako přepojky pro informace z vyšších etáží CNS do periferie a také z periferie do vyšších etáží CNS.
Má také vlastní funkce, které "skoro" nezávisí na signálech z vyšších etáží CNS - centra míšních reflexů.
Makroskopický vzhled
Šedá hmota páteřní míchy má tvar písmene H a dá se makroskopicky rozdělit na 5 částí:
- Cornu anterius - obsahuje především těla motoneuronů a vystupují z něj vlákna motoneuronů, která tvoří radix ventralis nervi spinalis
- Cornu laterale - obsahuje visceromotorické neurony (ncl. intermediolateralis) a vystupují z něj visceromotorická vlákna, která pokračují do radix ventralis nervi spinalis
- Cornu posterius - obsahuje neurony na kterých se přepojují dostředivá somatosenzorická vlákna z radix dorsalis nervi spinalis a interneurony, které modifikují senzorickou informaci (bolest...)
- Zona intermedia - obsahuje neurony (ncl. intermediomedialis), na kterých se přepojují dostředivá viscerosenzorická vlákna z radix ventralis nervi spinalis
- Zona centralis - obsahuje interneurony propojující levou a pravou stranu míšního segmentu jako commissura grisea anterior et posterior (ekvivalentem je commissura alba anterior et posterior, které umožňují křížení vzestupných a sestupných drah)
Uprostřed zona centralis se nachází canalis centralis, kterým proudí mozkomíšní mok.
Míšní jádra
- Ncl. apicalis - přepojení informací o ostré bolesti a teplotě (Aδ-vlákna) do tractus spinothalamicus
- Substantia gelatinosa Rolandi - interneurony, které po stimulaci z retikulární formace mozkového kmene produkují endogenní opioidy, které mají analgetický účinek na ncl. proprius (blokují uvolnění substance P)
- Ncl. proprius - přepojení informací o bolesti (ostré i chronické/pomalé) a hrubého kožní čití do tr. spinothalamicus, spinoreticularis a spinotectalis
- Ncl. thoracicus/Stilling-Clarkeovo jádro - neurony, které se nacházejí v rozsahu segmentů C8-L3 a přepojují se zde informace z proprioreceptorů (skrze vlákna, která vedou vzruch nejrychleji - Aα-vláka/Ia, Ib-vlákna) do tr. spinocerebellaris anterior, posterior a rostralis
- Ncl. intermediomedialis - neurony, kde se přepojují viscerosenzorická vlákna z interoreceptorů
- Ncl. intermediolateralis - neurony, které vysílají axony k hladké svalovině orgánů (visceromotorika)
- Ncll. motorii - motoneurony které dělíme na mediální (pro svaly zad a šíje) a laterální (pro svaly končetin - anterolaterales pro extenzory, centrales pro flexory a posterolaterales pro svaly ruky), jejich axony tvoří nervová vlákna radix ventralis nervi spinalis
pozn.: na úrovni různých segmentů se nacházejí další specifická motorická jádra: ncl. spinalis nervi accessorii (C1-C5), ncl. phrenicus (C3-C5), Onufovo jádro/ncl. nervi pudendi (S2-S4) - sakrální somatosenzorické centrum mikce (močení), přes které je ovlivňován tonus m. sphincter urethrae externus (a dále z něj vybíhají vlákna do zbylé oblasti, kterou inervuje nervus pudendus)
Další možnost rozdělení šedé hmoty míšní na 10 párových oblastí podle velikosti, tvaru a zastoupení buněk.
- Lamina I - odpovídá ncl. apicalis
- Lamina II - odpovídá substantia gelatinosa Rolandi
- Lamina III - odpovídá substantia gelatinosa Rolandi
- Lamina IV - odpovídá ncl. proprius
- Lamina V - odpovídá ncl. proprius
- Lamina VI - odpovídá ncl. thoracicus
- Lamina VII - končí zde většina vláken pyramidových a extrapyramidových drah, které se zde přepojují na interneurony, které končí na ncll. motorii, a nachází se zde ncl. intermediomedialis a ncl. intermediolateralis
pozn.: Renshawovy neurony - inhibiční interneurony (používají glycin jako neuromediátor), které regulují svalový tonus zpětnovazebnou inhibicí α-motoneuronů nebo také mohou inhibovat nějaký jiný inhibiční interneuron (více v článku o reflexním oblouku)
- Lamina VIII - odpovídá ncll. motorii mediales pro šíjové a zádové svaly
- Lamina IX - odpovídá ncll. motorii laterales et centrales pro svaly končetin rozlišitelné v oblasti intumescentia cervicalis et lumbalis
- Lamina X - odpovídá zona centralis
pozn.: šedá hmota míchy je rozložena v různých míšních segmentech různě
A pro úplnost sem ještě přikládáme schéma, které je potřeba se naučit spolu s šedou hmotou. Je to rozložení nervových drah v medulla spinalis. Jejich význam zde bude vysvětlený velmi zjednodušeně, protože vše bude ještě podrobně rozvedeno v kapitole o nervových drahách.
Sestupné dráhy
Pyramidová dráha = tr. corticospinalis: umožňuje volní motoriku
- Jedná se o dráhu, která je tvořena dvěma neurony: horní motoneuron (pyramidové buňky motorické kůry - ncll. motorii v míše) a dolní motoneuron (míšní ncll. motorii - nervosvalová ploténka)
Extrapyramidové dráhy = zbylé sestupné dráhy
- Jedná se o dráhy, které se starají o tzv. mimovolní motoriku, která se uplatňuje např. při svalových reflexech, a taky nám umožňují regulovat svalový tonus
Vzestupné dráhy
Systém zadních provazců
- Fasciculus gracilis et cuneatus - polohocit (statická propriocepce), epikritické/diskriminační čití (jemná kožní citlivost - Meissnerova tělíska), vibrace (Vater-Paciniho tělíska)
Tr. spinocerebellaris anterior et posterior
- Propriocepce z dolní poloviny těla (statická i dynamická)
Tr. spinocerebellaris rostralis
- Dynamická propriocepce z horních končetin
- Tato dráha se nachází v oblasti krčních míšních segmentů
Tr. spinoolivaris (spinoolivocerebellaris)
- Dynamická propriocepce (reakce motorické činnosti na změny prostředí/motorické učení)
Anterolaterální systém
- Tr. spinothalamicus, spinoreticularis a spinotectalis - chronická i ostrá bolest, teplo, chlad, protopatické čití (hrubá kožní citlivost) a viscerosenzorické informace
Pro úplnost si zde ještě zmíníme tři struktury bílé hmoty:
- Tr. spinospinalis - propojuje jednotlivé míšní segmenty
- Commissura alba anterior et posterior - umožňují překřížení nervových drah v rámci jednoho míšního segmentu