Močový systém

Hlavním úkolem močového systému je očišťování krve od produktů metabolismu a hospodaření s vodou. Obě tyto funkce nám zajišťují ledviny. Zbytek systému představují vývodné cesty močové, z nichž některé jsou společné se systémem pohlavním.

Ledvina (ren/nephros)

Ledviny se nacházejí v retroperitoneálním prostoru, přibližně v úrovní L1-L2, přičemž pravá bývá zpravidla níže (kvůli játrům)

Zevní popis

• Tvarem připomíná velkou fazoli
• Polus superior et inferior
• Facies anterior et posterior
• Margo medialis et lateralisNa mediální hraně, v místě označovaném jako
• Hilus - místo na margo medialis, kde do ledviny vstupují cévy a vystupují z ní vývodní cesty močové. Hilus pokračuje do menší dutinky uvnitř ledviny – sinus renalis.

Nefron

• Základní funkční (a mikroskopicky i stavební) jednotka ledviny
• Začíná jako corpusculum renale složené z glomerulu a Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli)
• Z tělíska vystupuje tubulus renalis, na němž rozlišujeme několik částí:
  - tubulus proximalis
  - Henleova klička
  - tubulus distalis, který skrze tubuli colligentes a ductus papillares ústí na ledvinné pyramidě

Stavba ledvin

Ačkoliv je bližší stavba spíše záležitost histologie, hodí se většinu pojmů znát už pro anatomii.

• Capsula fibrosa - tenký vazivový obal na povrchu ledviny
• Cortex - vnější vrstva, kde se nachází proximální a distální tubuly
• Columnae renales - vycházejí z kůry směrem do nitra ledviny. Oddělují jednotlivé ledvinné pyramidy
• Medulla - vnější vrstva tvořená Henleovými kličkami a sběracími kanálky. Vytváří struktury nazývané pyramides renales
• Papillae renales - na vrcholu pyramid. Složeny z několika foramina papillaria, do nichž vyúsťují ductus papillares
• Radii medullares - četné tenké proužky vybíhající z dřeně do kůry
• Renculus/lobus renalis - pyramida s přilehlým úsekem kůry

Cévní zásobení

K ledvinám přichází krev cestou a. renalis

• A. renalis se v místě hilu rozděluje na r. retropelvicus (někde označovaný posterior) a zpravidla 4 rr. anteriores
  - Klinická poznámka: Ledviny se podle těchto větví tepny dělí každá na 5 segmentů (pro zkoušku z anatomie na LF MU není třeba tyto segmenty znát)
• Z předních i zadních větví dále odstupují aa. lobares, které se dále dělí na aa. interlobares. Z nich pod pravým úhlem odstupují aa. arcuatae
• Z aa. arcuatae odstupují vasa afferentia, které dávají za vznik glomerulům, ze kterých vycházejí jako vasa efferentia. 
  - vasa efferentia vytváří peritubulární kapilární řečiště (konkrétně arteriální portální řečiště)
• Žíly ve většině doprovází tepny

Obaly

Kvůli obrovskému prokrvení jsou ledviny poměrně dobře chráněny:

• Capsula adiposa
• Na ni naléhají fasciae renalis - lze je rozdělit na 2 listy: lamina prerenalis a lamina retrorenalis (s. Zuckerkandeli). Oba listy jsou srostlé tak, že připomínají zvon, tedy jedinou otevřenou stěnu najdeme kaudálně
• Corpus adiposum pararenale - tuková vrstva kolem celého obalu

Calices renales et pelvis renalis

Tento systém představuje začátek vývodních cest močového systému:

• Calices renales minores - nasedají na papillae renales (do 14 v každé ledvině)
• Calyces renales majores - vznikají spojením dvou až tří menších kalichů
  (nejčastěji 3: superior, medius et inferior)
• Pelvis renalis - jednotlivé kalichy propojené dohromady
  - Klinické poznámka: Je dobré si zapamatovat maximální objem ledvinné pánvičky, který bývá kolem 8 ml. Setkáváme se ovšem ale s jiným pojmem, a to tzv. chirurgickou kapacitou pánvičky, která činí 5 ml. Pokud je kapacita překročena, dotyčný jedinec už pociťuje bolest.

Ureter

Močovod představuje pokračování ledvinné pánvičky probíhající retroperitoneem, které končí ústím do močového měchýře.

• Rozdělujeme ho na: 
  - pars abdominalis (v retroperitoneu)
  - pelvica (v malé pánvi)
  - intramuralis (ve stěně močového měchýře)
• Za svého průběhu kříží: vasa testicularia/ovarica, n. genitofemoralis, vasa iliaca communis vlevo, vasa iliaca externa vpravo a ductus deferens/a. uterina.
• 3 zúžená místa
  - u výstupu z ledvinné pánvičky
  - v místě křížení s vasa iliaca
  - pars intramuralis (ústí do močového měchýře)

Vesica urinaria

Močový měchýř je dutý orgán, jehož funkcí je ukládat moč do doby, než nastane vhodná chvíle pro její vyloučení z těla. Najdeme jej v oblasti malé pánve. Pokud je prázdný, nachází se subperitoneálně, při větší náplni preperitoneálně.

• Fundus - oploštělá část směřující dozadu a dolů (u muže k rectu, u ženy k děloze a vagině)
• Cervix - zůžení kaudálním směrem, z něhož vystupuje urethra
• Apex - směřuje vpřed a nahoru
• Corpus - tělo měchýře
• Uvnitř najdeme 3 otvory: 2x ostium uretericum a ostium urethrae internum (opatřeno uvulou)
• Plica interureterica - řasa mezi ústími močovodů
  - za ní se sliznice mírně prohlubuje a vytváří fossa retrotrigonalis
• Bellovy snopce - mezi ústím močovodu a uretry
  - podobně jako u plica interureterica je sliznice při okrajích těchto řas mírně vkleslá a vytváří fossae paratrigonales
• Trigonum vesicae - část sliznice mezi výše zmíněnými řasami (sliznice je zde hladká)

Svalovina

Ve stěně močového měchýře najdeme několik vrstev svaloviny, ovšem pro anatomii nám bude stačit si zapamatovat pojem m. detrusor. Je to souhrnné označení veškeré svaloviny, jejíž kontrakce způsobuje vyprazdňování mechýře.

V oblasti trigona najdeme ještě m. trigonalis, který napomáhá otevírání všech třech ústí.

Fixace

Močový měchýř je poměrně pevně fixován ve své pozici

• K os pubis jej poutají ligg. pubovesicalia
• Dorsálně je pak spojen:
  - s rectem u mužů: ligg. rectovesicalia
  - s dělohou u žen: ligg. vesicouterina
  - od obou struktur bývá měchýř oddělen vazivovou přepážkou: 
  septum rectovesicale/vesicovaginale

Topografické prostory budou probrány v kapitole věnující se topografii pánve.

Urethra feminina

Ženská urethra je podstatně kratší než mužská a narozdíl od ní je skoro rovná.

• Ostium urethrae interum - ústí z močového měchýře
• Ostium urethrae externum - v oblasti vestibulum vaginae, kde vyzdvihuje tzv. papilla urethralis.
• Ženskou močovou trubici si můžeme rozdělit na 3 úseky
  - pars intramuralis (ve stěně měchýře)
  - pelvica (po diaphragma urogenitale) 
  - perinealis 
• V jejím průběhu najdeme 2 svěrače, které kontrolují mikci (močení):
  - m. sphincter urethrae internus: tvořen hladkou svalovinou močového měchýře a jeho funkce je poměrně zanedbatelná
  - m. sphincter urethrae externus: ze svaloviny příčně pruhované (= ovládán vůlí) díky němuž jsme schopni odložit mikci až na chvíli k tomu vhodnou

Urethra masculina

Viz.: Mužský pohlavní systém