Jádra hlavových nervů mozkového kmene

Tato jádra jsou jednou ze dvou (když počítáme retikulární formaci tak tří) skupin jader mozkového kmene. Axony jejich neuronů se spojují ve vlákna hlavových nervů. 

Znalost těchto jader je velmi důležitá k pozdějšímu pochopení četných funkcí hlavových nervů. 

Funkční dělení jader hlavových nervů

Vychází z rozdělení neurální trubice na bazální (motorickou) a alární (senzorickou) ploténku. Obě tyto části od sebe odděluje sulcus limitans, který je velmi dobře vidět ve fossa rhomboidea, kde odděluje eminentia medialis od laterálních oblastí mozkového kmene. Mozkový kmen si totiž nezachovává původní tvar neurální trubice, ta se v tomto případě rozevírá v její původní dorzální části, proto u ní popisujeme jádra jako mediální a laterální, a ne jako ventrální a dorzální.

Jádra vzniklá z bazální ploténky:

• Mediálně uložená somatomotorická a branchiomotorická jádra
• Laterálněji uložená visceromotorická jádra 

Jádra vzniklá z alární ploténky  

• Mediálněji uložená viscerosenzorická a chuťová jádra 
• Laterálně uložená somatosenzorická, vestibulární a sluchová jádra 

 

Na tomto obrázku výše popsané uložení jader podle jejich funkce úplně neodpovídá. Musíme si ale uvědomit, že se zde jedná o trojrozměrnou strukturu, na jejímž příčném řezu již jádra své poloze odpovídat budou.

 

Co je to vlastně ta předpona branchio?

Teď přijde trocha embryologie. Slovo branchiální znamená "žaberní" a v anatomii, ho používáme k označení struktur, které vznikly z tzv. žaberních oblouků. Žaberní oblouky jsou důležité vývojové struktury, ze kterých se u jiných živočišných druhů vyvinuly žaberní štěrbiny, žábra atd. a které u člověka daly vzniknout mnoha anatomickým strukturám.

Každý žaberní oblouk se skládá z vlastního materiálu (ektomezenchym) a dalších přidružených struktur (chrupavek, aortálních oblouků, hlavových nervů...). Nás teď budou zajímat čtyři hlavové nervy: nervus trigeminus, facialis, glossopharyngeus a vagus.  

Nebojte se, tento obrázek nemusíte umět ke zkoušce z anatomie (kromě toho jazyka :D). Je tady jen pro ilustraci a pro lepší pochopení tématu. Ale určitě ho využijete při přípravě na zkoušku z histologie a embryologie. :D

Teď se vrátíme zpět k ANATOMII a řekneme si něco o jednotlivých jádrech.

U jader šedé hmoty popisujeme, kromě jejich obecné funkce, vlákna, která k nim přichází (aferentaci) a která vysílají k dalším strukturám (eferentaci).

Somatomotorická jádra a branchiomotorická jádra (ncll. motorii):

Patří mezi ně: ncl. ambiguus (pro n. glossopharyngeus, vagus a accessorius), ncl. motorius nervi V. (ncl. masticatorius) a ncl. motorius nervi oculomotorii, trochlearis, abducentis, facialis a hypoglossi.

• Aferentace - velmi různorodá a budeme ji probírat u dalších jader a nervových drah (ale velmi zjednodušeně se jedná o spoje, které umožňují koordinovat pohyb na základě ostatních informací, které se do CNS dostanou)
• Eferentace - motoneurony, které jdou k daným svalů 
  pozn.: komplikovaný původ n. laryngeus recurrens (a tedy i n. laryngeus inferior): nervus laryngeus recurrens sice vypadá, že je větví n. vagus, ale ve skutečnosti obsahuje vlákna z jader více hlavových nervů: somatomotorická - r. internus nervi accessorii (pokračují i do n. laryngeus inferior), visceromotorická - n. vagus, somatosenzorická - ncl. spinalis nervi trigemini (pokračují i do n. laryngeus inferior) 

Visceromotorická jádra (ncll. parasympatici)

Ncl. Edinger-Westphali

Parasympatické jádro n. oculomotorius (III.)

• Aferentace - z area praetectalis (neurony napojené na zrakovou dráhu)
• Eferentace - do ganglion ciliare, odkud jdou vlákna k m. sphincter pupillae (mióza) a m. ciliaris (akomodace) cestou nn. ciliares breves

Ncl. salivatorius superior

Parasympatické jádro n. facialis (VII.)

• Aferentace - z ncl. tractus solitarii (ncl. gustatorius) a z hypothalamu (cestou fasciculus longitudinalis dorsalis)
• Eferentace - do ganglion submandibulare cestou chorda tympani (odkud jdou nervová vlákna ke glandula submandibularis a glandula sublingualis) a ganglion pterygopalatinum cestou n. petrosus major a dále pak nervus canalis pterygoidei (odtud vlákna pokračují ke glandula lacrimalis cestou ramus communicans cum nervo zygomatico a dále n. zygomaticus) 

Ncl. salivatorius inferior

Parasympatické jádro n. glossopharyngeus (IX.)

• Aferentace - z ncl. tractus solitarii (ncl. gustatorius) a z hypothalamu (cestou fasciculus longitudinalis dorsalis)
• Eferentace - do ganglion oticum cestou nervus tympanicus a později nervus petrosus minor (odtud vlákna pokračují ke glandula parotis cestou n. auriculotemporalis)

Ncl. dorsalis nervi vagi

Parasympatické jádro n. vagus (X.)

• Aferentace - z ncl. tractus solitarii (ncl. gustatorius) a z hypothalamu (cestou fasciculus longitudinalis dorsalis) 
• Eferentace - do parasympatických ganglií (parasympatická inervace srdce, dýchacích cest gastrointestinálního traktu po Cannonův-Boehmův bod) 

Viscerosenzorická jádra

Ncl. tractus solitarii 

Jádro, které přijímá vlákna n. glossopharyngeus a vagus. 

• Aferentace - ze senzorických ganglií n. glossopharyngeus (informace z cévních chemoreceptorů a baroreceptorů) a n. vagus (informace z cévních chemoreceptorů a baroreceptorů a ze srdce, dýchacích cest a gastrointestinálního traktu po Cannonův-Boehmův bod)  
• Eferentace - do parasympatických jader n. facialis, glossopharyngeus a vagus (slinění, sekrece a pohyby v gastrointestinálním traktu), ncl. parabrachialis (jádro retikulární formace, které je součástí centra regulace dýchaní), ncl. phrenicus (a další motorická jádra, která vysílají axony k dýchacím svalům), amygdaly (součást limbického systému, tento spoj zodpovídá za emoční projevy spojené s viscerosenzorickou informací) a hypothalamu (hypothalamus můžeme totiž považovat za centrum tzv. viscerálních reflexů)
  pozn.: vlákna vedoucí do hypothalamu a amygdaly se zde přepojují a dostavají se do prefrontalní a insulární kůry, což nám dále umožňuje vnímat, korigovat a vyjadřovat emoce, které jsou podložené viscerosenzorickými vjemy

Ncl. gustatorius

Horní rozšířená část ncl. tractus solitarii, kde se přepojují 1. neurony chuťové dráhy na 2. neurony chuťové dráhy.

• Aferentace - cestou 1. neuronu chuťové dráhy/vláken n. facialis, glossopharyngeus a vagus (vlákna z chutových pohárků)  
• Eferentace - do parasympatických jader n. facialis, glossopharyngeus a vagus (slinění, sekrece a pohyby v gastrointestinálním traktu), ncl. parabrachialis (ze kterého pokračují vlákna do amygdaly, hypothalamu a area tegmentalis ventralis - díky těmto spojům vnímáme pocit uspokojení po najezení a emoční projevy související s chuťovými informacemi) a thalamu (ncl. ventralis posterolateralis - jedná se o pokračování chuťové dráhy až do chuťové oblasti mozkové kůry - area 43) 

Somatosenzorická (ncll. nervi trigemini)

Ncl. tractus spinalis nervi trigemini 

Jádro, které funkčně odpovídá zadnímu míšnímu rohu (Rexedovým laminám I.-V.).

• Aferentace - cestou tr. spinalis nervi trigemini sem příchází infromace o bolesti (ostré i chronické/pomalé) a hrubém kožním čití z oblasti hlavy
• Eferentace - cestou tr. trigeminothalamicus do thalamu (ncl. ventralis posteromedialis a ncll. intralaminares)

Ncl. sensorius principalis nervi trigemini 

Jádro, které funkčně odpovídá ncl. gracilis a ncl. cuneatus.

• Aferentace - cestou vláken n. trigeminus sem přicházejí informace o epikritickém/diskriminačním čití (jemná kožní citlivost - Meissnerova tělíska) a vibracích (Vater-Paciniho tělíska) z kůže a sliznic hlavy
• Eferentace - cestou lemniscus trigeminalis (který se přikládá k lemniscus medialis) do thalamu (ncl. ventralis posteromedialis)

Ncl. tractus mesencephali nervi trigemini 

• Aferentace - cestou vláken n. trigeminus sem přicházejí informace z proprioreceptorů žvýkacích svalů a mechanoreceptorů fixačního aparátu zubů
• Eferentace - ncl. motorius n. trigemini, cestou tr. trigeminocerebellaris do mozečku a do retikulární formace 

Speciální senzorická jádra 

Ncll. vestibulares

Jádra, která obsahují 2. neurony vestibulární dráhy (jsou 4: superior, inferior, medialis, lateralis/Deitersi, které je často funkčně řazeno k mozečkovým jádrům) a která jsou vzájemně oboustranně propojená.

• Aferentace - polokruhovité kanálky, maculae staticae, ncll. fastigii (+ malá část mozečkové kůry - přepojení do retikulární formace a dále pak do páteřní míchy - kontrolní motorická dráha), ncl. interstitialis Cajali [kachali](cestou tr. corticointerstitiovestibularis - kontrolní motorická dráha), kolaterály vedoucí proprioceptivní informace z míchy 
• Eferentace - mediální motoneurony (cestou tr. vestibulospinalis se z ncl. Deitersi aktivují axiální svaly - podstata vzpřímeného stoje a šíjových reflexů), ncl. motorius n. oculomotorii, trochlearis a abducentis (a do ncl. Darkschewitschi [darkševiči] cestou fasciculus longitudinalis medialis - podstata vestibulookulárních reflexů, které slouží ke stabilizaci pohledu při pohybech hlavy), thalamus (ncl. ventralis posterolateralis, ncl. ventralis posterior inferior), retikulární formace (kontrolní motorická dráha), ncll. fastigii a vestibulocerebellum 

Ncll. cochleares

Jádra, která obsahují 2. neurony sluchové dráhy a dělíme je na jádra ventrální (analyzátor intenzity zvuku a směru, odkud zvuk přišel) a dorzální (analyzátor frekvence zvuku - je tonotopicky uspořádané).

• Aferentace - cestou pars cochlearis n. vestibulocochlearis (konkrétněji tr. vetibulocerebellaris indirectus) z Cortiho orgánu
• Eferentace - ncll. colliculorum inferiorum (tato vlákna se kříží, čímž vytvářejí corpus trapezoideum a k samotným jádrům pokračují jako lemniscus lateralis), kontralaterální i ipsilaterální ncl. olivaris superior (toto jádro slouží jako další analyzátor směru, odkud zvuk přišel), kůra vermis cerebelli (cestou striae medullares ventriculi quarti)