Jádra specifická pro jednotlivé části mozkového kmene

2. 3. 2024 Mozkový kmen 185x

Spousta těchto jader slouží jako přepojovací stanice pro nervové dráhy, které již tak nějak znáte z kapitol o medulla spinalis. Jsou zde ale i další jádra, která mají velice komplexní funkce a ne úplně jednoduchá zapojení, tato jádra jsou většinou spojena s vyššími etážemi CNS, a proto jejich výzam na záčátku možná nebude tak úplně dávát smysl, ale nemějte strach, všechno si to shrneme v kapitole o nervových drahách.

Kaudální medulla oblongata

Ncl. gracilis et cuneatus

Přepojovací stanice pro systém zadních provazců (podle rozložení neuronů tato jádra rozdělujeme na zona glomerularis a reticularis)

Aferentace: primární vlákna zadních provazců (nekříží se a končí v zona glomerularis), sekundární vlákna zadních provazců (kříží se a končí v zona reticularis)
Eferentace: thalamus (ncl. ventralis posterolateralis) cestou lemniscus medialis

Rostrální medulla oblongata

Ncl. cuneatus lateralis (accessorius)

Přepojení propriocepčních signálů z horních končetin

Aferentace: ncl. thoracicus v oblasti krční páteře cestou tr. spinocerebellaris rostralis
Eferentace: mozeček cestou tr. cuneocerebellaris (pokračování tr. spinocerebellaris rostralis)

Ncl. olivaris inferior

Jádro, které je zapojené do kontrolních mozečkových okruhů a které se účastní motorického plánování.

Aferentace: tr. tegmentalis centralis (vlákna z mnoha zdrojů: ncl. interstitialis Cajali, ncl. ruber, ncl. dentatus/mozeček), mozková kůra (primární a sekundární motorická oblast), tr. spinoolivaris (pokračuje jako tr. olivocerebellaris)
Eferentace: kůra mozečku (na Purkyňovy buňky všech oblastí kůry), do které jdou jako tzv. šplhavá vlákna, která vysílají kolaterály k mozečkovým jádrům (ncl. dentatus), tr. olivospinalis (jedna z extrapyramidových drah)

pozn.: Guillain-Mollaretův trojúhelník jinak taky dentato-rubro-olivární dráha (podrobněji v kapitole o mozečku a mozkových drahách)

Ncl. olivaris superior (accessorius)

Funguje jako analyzátor směru, odkud zvuk přišel (spolu s ncll. cochleares ventrales).

Aferentace: ncll. cochleares dorsales (ipsilaterální i kontralaterální - křížení v corpus trapezoideum), tr. spinoolivaris (pokračuje jako tr. olivocerebellaris)
Eferentace: kůra mozečku (spinocerebellum - vermální a paravermální oblast mozečku), ncll. colliculorum inferiorum

pozn.: při rozpoznávání směru, ze kterého zvuk přišel, má velký význam vedení vzruchu delší dráhou do kontralaterálního ncl. olivaris superior - dochází ke zpoždění signálu na jedné straně a modulaci signálu pomocí ncll. corporis trapezoidei

Ncll. corporis trapezoidei

Slouží k modulaci signálu z ncll. olivares superiores (ipsilaterální signály zesilují a kontralaterální signály inhibují).

Pons Varoli

Ncll. pontis

Jádra, která jsou uložená v tegmentu pontu ("tříští" zde tr. corticospinalis na fasciculi longitudinales pontis) a ve kterých se přepojují informace z mnoha korových oblastí koncového mozku (většinou jde o informace o plánování pohybu).

Aferentace: primární a sekundární motorická korová oblast (Brodmanovy arey 4,6), primární somatosenzorická korová oblast (Brodmanovy arey 3,1,2) a asociační somatosenzorická korová oblast (Brodmanovy arey 5, 7)
Eferentace: kůra mozečku cestou fibrae pontis transversae (přes pedunculi cerebellares medii) a striae medullares ventriculi quarti

Kaudální mesencephalon

Ncll. colliculi inferioris

Tři jádra (centralis, dorsalis, lateralis), která obsahují 3. neurony sluchové dráhy (jedná se tedy o specifická senzorická jádra) a podmiňují makroskopickou strukturu - colliculus inferior.

Aferentace: ncll. cochleares a ncl. olivaris sup. cestou lemniscus lateralis, sluchové korové oblasti (Brodmanovy arey 41, 42), medulla spinalis cestou tr. spinotectalis,
Eferentace: metathalamus (přes brachia colliculorum inferiorum do ncll. corporis geniculati medialis), medulla spinalis cestou tr. tectospinalis (kříží se v decussatio tegmenti posterior), ncl. olivaris sup., colliculus superior (toto spojení slouží k orientaci pohledu směrem ke zvukovému stimulu)

pozn.: Ncl. centralis je uspořádaný do isofrekvenčních pruhů, což umožňuje vnímat různé frekvence zvuku (viz. biofyzika a další články o sluchu a sluchové dráze).

Rostrální mesencephalon

Ncll. colliculi superioris

Skládá se ze zřetelných vrstev (3 vrstvy šedé hmoty a 4 vrstvy bílé hmoty), které dělíme na hlouboké a porchové. Povrchové vrstvy obecně dostávají aferentace ze sítnice a zrakových korových oblastí a hluboké vrstvy dostávají aferentace ze sluchového a somatosenzorického systému.

Aferentace: retina (cestou nervus a tractus opticus), primární a sekundární zraková kůra (Brodmanovy arey 17, 18, 19) přes brachia colliculorum superiorum, okohybné korové pole a přidružené asociační oblasti (Brodmanovy arey 8,7), medulla spinalis cestou tr. spinotectalis, substantia nigra (pars reticularis - převádí motorické informace z bazálních ganglií, konkrétně striata), ncll. colliculi inferioris (toto spojení slouží k orientaci pohledu směrem ke zvukovému stimulu)
Eferentace: ncll. motorii okohybných nervů (n. oculomotorius a trochlearis pro vertikální pohyby očí a n. abducens pro horizontální pohyby očí), retikulární formace (ta je zde jen kontrolním přepojením a její axony poté také směřují k jádrům okohybných nervů), medulla spinalis cestou tr. tectospinalis (kříží se v decussatio tegmenti posterior), thalamus (ncll. intralaminares a ncll. posteriores)

pozn.: Sakadické pohyby jsou rychlé a koordinované pohyby očí (tzv. sledovací pohyby), které umožňují zaostřit předmět do fovea centralis žluté skvrny (malá velikost těchto struktur umožňuje nejostřejší vidění daného předmětu pouze v rozmezí 1-2° zorného pole). Tyto pohyby jsou řízeny koordinací tří systémů, které všechny dostávají informace z retiny (tr. opticus): ncll. colliculorum superiorum - ncll. motorii (III., IV., VI.), ncll. colliculorum superiorum - retikulární formace - ncll. motorii (III., IV., VI.), kolaterály tr. opticus - ncll. oculomotorii accessorii (dále pak cestou faciculus longitudinalis medialis) - ncll. motorii (III., IV., VI.).

Area praetectalis

Je skupinka čtyř malých jader lehce před, nad a mediálně od ncll. colliculorum superiorum, která jsou označována jako centra zornicového reflexu (mióza, mydriáza).

Aferentace: retina (cestou kolaterál neuronů tr. opticus, které procházejí přes brachia colliculorum superiorum)
Eferentace: ncl. Edinger-Westphali (dráha zornicových reflexů), thalamus (pulvinar a ncl. lateralis), ncl. intermediolateralis kraniálních segmentů sympatiku

Ncl. interpeduncularis

Jádra, která se nachází na spodině fossa interpeduncularis (jsou funkční součástí limbického systému a učastní se řízení cirkadiánní aktivity).

Aferentace: epithalamus (z ncll. habenulares cestou fasciculus retroflexus Maynerti)
Eferentace: retikulární formace, jádra hlavových nervů, která jsou funkčně přidružená k ANS

Ncll. oculomotorii accessorii

Jádra přilehlá nebo zavzatá do substantia grisea centralis.

Ncl. interstitialis Cajali

Jádro, které je pouze přilehlé k substantia grisea centralis a je centrem tzv. tonické složky vertikálních očních pohybů.

Aferentace: okohybná korová oblast (Brodmanova area 8)
Eferentace: motorická jádra okohybných nervů (III., IV., VI.) a ncll. motorii krční míchy cestou fasciculus longitudinalis medialis

Ncl. ellipticus Darkschewitschi

Jádro částečně zavzaté do substantia grisea centralis.

Aferentace: senzomotorické korové oblasti, ncll. vestibulares (vestibulookulární reflexy) cestou fasciculus longitudinalis medialis
Eferentace: motorická jádra okohybných nervů (III., IV., VI.) a ncll. motorii krční míchy cestou fasciculus longitudinalis medialis

Susbstantia grisea centralis

Šedá hmota kolem aquaeductus mesencephali (Sylvii), která je svými četnými aferentími a eferentními spoji zapojena do mnoha autonomních reakcí (vrátkování bolesti, systém "trestu").

Aferentace: medulla spinalis (cestou tr. spinoreticularis/spinomesencephalicus), ncl. tractus spinalis n. trigemini, limbické oblasti mozkové kůry, amygdaly, hypothalamu, zona incerta subthalami
Eferentace: retikulární formace (ncl. raphe magnus, kde přes neuromediátory enkefaliny a dále pak serotonin a endorfiny působí analgeticky - inhibuje přenos bolesti přes tr. spinothalamicus na úrovni substantia gelatinosa Rolandi), hypothalamus, thalamus, amygdala, zona incerta subthalami

Ncl. ruber

Velké jádro, které svůj název dostalo díky jeho charakteristickému zbarvení lipofuscinem (tzv. pigment z opotřebování) - rozdělujeme ho na rostrální a mladší pars parvocellularis a kaudální a starší pars magnocellularis.

Aferentace: z četných oblastí mozkové kůry cestou fibrae coticorubrales (premotorická oblast, motorická oblast, somatosenzorická oblast, cingulární motorická oblast a některé aociační oblasti - Brodmanovy arey 5 a 8), kontralaterální mozečková jádra cestou fibrae cerebellorubrales (ncll. globosi a ncl. dentatus)
Eferentace: medulla spinalis cestou tr. rubrospinalis (kříží se v decussatio tegmenti anterior), motorická jádra hlavových nervů cestou tr. rubronuclearis (kříží se v decussatio tegmenti posterior), pontinní retikulární formace cestou tr. rubroreticularis

pozn.: Poškožení centrálního motoneuronu nad ncl. ruber se projeví flekčním držením horních končetin - tr. rubrospinalis není poškozen a dále stimuluje motoneurony flexorů horních končetiny.

Substantia nigra

Jádro nacházející se dorzálněji těsně za crura cerebri s typickým tmavým zbarvením, které získalo díky velkému obsahu železa a neuromelaninu.

Také ho dělíme na dvě části:

Pars compacta, jinak také označována jako tzv. chemické jádro A9 a rostrálně na ni navazuje chemické jádro A10 neboli area tegmentalis ventralis Tsai. Obě tato jádra využívají jako neuromediátor dopamin (jsou tedy součástí tzv. dopaminergního systému).

Pars reticularis je přední oddíl substantia nigra, který je tvořený neurony, které využívají jako neuromediátor GABA

Aferentace: bazální ganglia (striatum) cestou striatonigrálních vláken (do pars reticularis substantiae nigrae), subthalamus
Eferentace: bazální ganglia (z A9 - tudy je do striata dodávaný dopamin), thalamus (z pars reticularis do ncl. ventralis anterior a ncl. dorsomedialis), ncll. colliculorum superiorum, retikulární formace (vliv na tonus posturálního svalstva), subthalamus

pozn.: Parkinsonský syndrom (taky hypokineticko-rigidní syndrom - schopnost pohybu je značně snížená, ale svaly vykazují zvýšenou ztuhlost/rigiditu) je způsobený poruchou v nigrostriatálním spojení, která vede ke snížení dodávky dopaminu do striata. Nejčastějšími příčínami Parkinsonského syndromu jsou neurodegenerativní onemocnění jako je Parkinsonova nemoc (až 80 %). Neurodegenerace je multifaktoriální postižení, tudíž na ni mají vliv i faktory vnějšího prostředí, například opakovaná traumata mozku - s tímto faktorem neurodegenerace a rozvojem Parkinsonského syndromu je často spojován slavný boxer Muhammad Ali.